Když Karel IV. zakládal univerzitu, v té době ještě neexistovalo sídliště na Petřinách, nemocnice Motol a v ulici Na Příkopě byl doslova jen ten příkop. Ale i tak byl daleko dál než kdokoliv jiný. Pocházel z bohatého rodu Lucemburků a po matce Elišce byl jediným královským nástupcem pro Země koruny české. Měl štěstí do kolébky, měl štěstí od kolébky. Byl vychován stranou válečných tažení svého otce a jeho cestou přes Francii, Svatou říši římskou a bohatá města severní Itálie poznal spoustu důležitých lidí, kteří vždy znali někoho, kdo znal někoho, kdo uměl, měl, nebo mohl zařídit. Jeho vychovatelem byl budoucí papež Kliment VI., jeho věrným korespondentem Francesco Petrarca, jeho patronkou svatá Kateřina, jeho jistotou církev římskokatolická, jeho věrným spojencem Arnošt z Pardubic a se čtyřmi manželkami měl čtyřikrát takovou chuť do života! S tímto ansámblem jednoduše nešlo nehrát velké divadlo! Byl to vlastně štístkař. Štístkař s dobrou povahou.
A tak v roce 1347 dává Kliment VI. v Avignonu zakládající listinu papeže a už 7. dubna 1348 Karlovou listinou zakládá Karel IV., český král a římský císař, nevídanou a neslýchanou instituci, která se v průběhu let a staletí stala Univerzitou Pražskou, Univerzitou Karlovou-Ferdinandovou, Univerzitou prostě jen Karlovou, univerzitou naší!
„Univerzita Karlova představuje jedno z nejvýznamnějších a trvale nejsilnějších pout, jímž je tato země spojena s tradicí i dneškem evropské kultury, vědy a společenské sebereflexe,“ tak přivítal všechny přítomné na slavnostním shromáždění ve středu 3.4.2013 v Karolinu rektor profesor Václav Hampl.
Na slavnost přijeli i profesor Heinz Fassmann, prorektor vídeňské univerzity, a Jerzy Skucinski z Jagellonské univerzity v Krakově. Mezi hosty byli také rektoři dalších tuzemských vysokých škol, političtí představitelé České republiky a zahraniční velvyslanci.
Rektor Hampl svou slavnostní řeč věnoval zamyšlení nad citátem římského filozofa a řečníka Marca Tullia Cicera ze spisu De Divinatione (O věštění). Ciceronova věta Quod bonum, faustum, felix, fortunatumque sit! (Všechno dobré, příznivé a šťastné je požehnáno!) se od vlády Rudolfa II. opakovaně objevuje na písemnostech univerzity a dodnes tradičně uzavírá projevy rektora.
„Má-li v ozvěně Ciceronova spisku zaznít nějaké proroctví, když už je to spisek o věštění, pak nejspíš takové, že Univerzita Karlova bude slavnou a moudrou oporou české společnosti a evropské vědy, dokud bude mít zaujaté studenty a dokud bude ochotna a schopna tento svůj nejcennější kapitál kultivovat a zúročovat, uplatňovat ho na evropském a globálním tržišti kritické akademické moudrosti.“ (Celý projev)
U příležitosti slavnostního setkání členů akademické obce UK rektor Hampl udělil Cenu Miloslava Petruska za prezentaci a Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin.
Pro Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin si přišel archeologický tým vedený prof. Mgr. Miroslavem Bártou, Ph.D., z Filozofické fakulty za tvůrčí rozvíjení multidisciplinárního výzkumu na české archeologické koncesi v Abúsíru a zejména za objev unikátního souboru soch vysokých hodnostářů z doby egyptské 5. dynastie.
Dalším oceněným se stal prof. RNDr. Vojtěch Jarošík, CSc., z Přírodovědecké fakulty za významný přínos k rozvoji invazní biologie a pochopení zákonitostí biologických invazí a zejména za objevy vysvětlující příčiny úspěchu nepůvodních druhů a jejich dopadu na přírodní ekosystémy.
Cenu za prezentaci pojmenovanou po nedávno zesnulém sociologovi, někdejším děkanovi Fakulty sociálních věd a prorektorovi UK profesoru Miloslavu Petruskovi převzal kolektiv pracovníků Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty podílejících se na experimentu ATLAS v CERN, v čele s doc. RNDr. Rupertem Leitnerem, DrSc.
Jen o málo čem a málo kom se dá říct, že umí stárnout nebo že s věkem roste jiskra. Říká se to o mužích, abychom jim ve dvaceti pěti zvedli náladu z ustupující vlasové linie, říká se to o whisky a říká se to také o architektuře, institucích, knihách, bezesporu i o porcelánovém jelenovi, kterého se vám starožitník snaží prodat za stokrát vyšší cenu. Proč? Protože za stáří se platí vysoká cena.
Buďme rádi, že je naše univerzita stará a překvapivě stále ještě zadarmo.